Marek Varga devět let navštěvoval standardní základní školu. Miluje koně a věnuje se jezdectví. Jeho snem je absolvovat střední odbornou školu v Ivance pri Dunaji a stát se chovatelům. Má na to všechny předpoklady a s jeho přijetím souhlasí i ředitelka školy.
Podmínkou jeho přijetí je ukončené nižší sekundární vzdělání, čili druhý stupeň základní školy. Marek Varga má však Downův syndrom a podle platných zákonů tuto úroveň nemůže dosáhnout, ačkoli s pomocí asistenta už základní školu řádně ukončil.
Markova rodina na případ déle upozorňuje, komunikuje s ministerstvem a marně žádá výjimku.
„Za dva školní roky se v podstatě nic nepohnulo kupředu. Náš syn musí neustále dokazovat, že je schopný, přesto to nestačí. Mohlo by přitom jít o ukázkový příklad dobré praxe a jsem překvapená, že ministerstvo v této věci nic neudělalo, „říká Markova matka Emília Vargová.
Ministr školství: Nemáme právo zakazovat vzdělání
Markův případ přitom ministr školství Branislav Gröhling jmenoval jako příklad, proč je nezbytná reforma školství v oblasti ikluzívneho vzdělávání. „Nemáme právo na to, zakazovat dětem vyšší vzdělávání,“ řekl na tiskové konferenci v listopadu minulého roku.
50 dětí
s Downovým syndromem se ročně rodí na Slovensku.
V Evropě počet narozených dětí s Downovým syndromem klesá.
Důvodem je zejména prenatální screening, který jeho přítomnost odhaluje a umožňuje rodičům těhotenství ukončit.
Platný školský zákon sice dětem s Downovým syndromem umožňuje integraci do běžných škol, ale i v nich se vzdělávají podle státního vzdělávací programu pro děti s mentálním postižením. Tedy tak, jakoby navštěvovali speciální školu. Po ukončení devátého ročníku na ně zákon hledí, jakoby absolvovali pouze první stupeň.
Zákon vychází z předpokladu, že všechny děti s Downovým syndromem mají mentální postižení, které jim znemožňuje vzdělávání i fungování v praktickém životě. Jde o vžitý, ale dnes už překonaný názor.
